Zde jsou heatpipe
http:­/­/internetovy­-obchod.msbox.cz­/elektronika­/aktivni­-soucastky­/vytapeni­/f­-1­-s­-50­-cp­-2128­-c­-7789­/
a maji tam k tomu uz i nejaka chladici zebra a prislusenstvi.

Prave ze tyhle quick­-cool nejsou heatpipe ale vyse uvadeny termosifon. Pracuji jen pokud je teply konec niz nez studeny ­(sklon cca 30°­) Mam vyzkouseno. Potrebuji aby trubicky pracovaly ve vodorovne poloze a tyhle se naprosto nechytaji.

Aha, tak to jsem se nechal zmast nazvem :­( Tak bouhuzel neporadim kde je sehnat, myslel jsem, ze to jsou skutecne heatpipe. Budete muset udelat vodni okruh, ale uz to neni tak pekne reseni :(

Jednotky u grafu jsou spravne, protoze jde o odebirany tepelny vykon od zdroje tepla­(napr. procesoru­). Jouly se pouzivaji, kdyz bychom privedli konkretni mnozstvi tepla, napriklad odebrali jsme telesu energii 20J a teplota klesla o 2°C. V grafu je vsak odebirany vykon a pak se jedna o Jouly za vterinu, to je odebirana energie za jednotku casu, tedy treba 20J­/s = 20W = 20*3600=72000W­/h, pokud bych to prevedl na jednotky, ktere jste uvedl.

V legende pod grafem je Q....privadene teplo, mysleno jako teplo neustale privadene, tedy tepelny tok.

Krásný článek!
Už dlouho jsem si tak hezky nepočetl, doufám že vám vydrží forma a stvoříte další opravdu profesionální a skvělé kousky!


Ale! Nechci být hnidopich, ale pokud jde o tok, nemělo by tam být malé q?

Ono je to bohuzel v kazde literature oznacovano jinak, nejcasteji pouzivam Q, aby to bylo uplne spravne melo by mit nad sebou tecku, ale hodne se to zanedbava a rozlisuje se to podle toho jestli jsou jednotky ­[J­] nebo ­[W­]. Tedy u tepla, u hmotnostniho nebo obemoveho prutoku jsem tecku videl vzdycky.

Chtel bych jen upozornit, ze v danem clanku na OCLab doslo k zamene dvoufazoveho termosifonu za heat pipe ­(v pasazi ­"Princip heat pipe­"). Uvedené grafy lze vztahovat pouze na vylozene konkretni pripad konkretni jedne heat pipe s presnymi rozmery jak telesa, tak kapilarnich drazek a pouzitou pracovni latku. To tam bohuzel chybi, coz je skoda a melo by to byt doplneno, protoze pri pouziti ruznych druhu pracovnich latek, rozmeru kapilar a materialu jsou grafy vykonu ci tepelnych odporu v zavislosti na delce a naklonu zcela odlisne. Pokud tam nejsou vsechny tyto podminky uvedeny, grafy jsou nemaji patricnou vypovidajici hodnotu.

Jo děkuju za upozornění, přepošlu to autorovi aby to případně doupravil.

Treba zde http:­/­/www.cooling­-masters.com­/articles­-28­-1.html

Myslím že se mýlíte. Tepelná trubice je překladem heatpipe, někdy se ale používá i jako souhrnné označení pro celou kategorii těchto ­"zařízení­" přenášejících teplo z místa A do místa B. Termosifon ­(thermosyphon­) je konkrétní označení konkrétního principu a v tomto případě je použit správně.

špíš konkrétního typu ne ? princip je pořát strejný, snížení teploty varu snížením tlaku.

principu a z něho vycházejícího typu­/kategorie. I kapilarita ­(kterou využívají heatpipes­) je principem, ne typem.

Tak potom využívají oba ­"principy­" stejný ­'princip­' sníženýho tlaku, no to je super definice.

BTW název heatpipe je tímpádem potom dost nešťastný až zmatečný, oboje je totiž vyrobeno z trubek a oboje slouží k transferu tepla.

tak tak, s tím posledním nelze než souhlasit :­-(

Rozdil mezi termosifonem a heat pipe je hlavne v tom, ze heat pipe diky poreznimu materialu dokaze nasavat zkondenzovanou kapalinu z nissi polohy zpet k vyparniku, tudiz muze pracovat v jakekoliv poloze, pouze s jistym omezenim vykonu. Termosifon pracuje jen v poloze kdy je kondenzator vyse nez vyparnik, protoze neobsahuje porezni latku a kapalina musi samospadem stekat zpet do vyparniku. Za dalsi, termosifon byl vynalezen drive nez heat pipe, a nazev ma pravdepodobne z toho ze slo o velkou banku s kapalinou a trubku smerem vzhuru. Termosifon dokaze prenest vetsi mnozstvi tepla na jeden centimetr ctverecni prurezu oproti heat pipe stejného prumeru, ktera ma prurez transportnim prosotrem omezeny porezni latkou a navic v polohach, kde je vyparnik vyse nez kondenzátoe, je jeji vykon omezen schopnosti porezni latky nasavat kondenzat zpet k výparníku, aby mohl odebirat teplo. Termosifon je samozrejme tez levnejsi na vyrobu. Souhrne vzato jde jen o vhodnost pouziti. Kdyz bych pouzil hodne spatne srovnani, tak je to asi jako motor na benzin a motor na naftu. Oba odvadeji stejnou praci, kazdy vsak trochu jinak a s jinými výhodami i nevyhodami.

Ale ja rozumim jak to funguje jenom by me v zivote nenapadlo hledat klicove slovo ­"termosifon­", kdyz se jedna o vetev zarizeni vyuzivajici stejny zakladni princip snizeneho tlaku ­(v trubici­) melo by to byt odrazeno v jejich nazvu ­(a ne pojmenovavat podle tvaru ten muze byt jakykoliv i kdyz kvuli podstate principu je jen urcity ­"nejvhodnejsi­"), jinak je vec nesystematicka az debilni ­(zvlaste pokud se zarizeni ve tvaru syfonu neuvazuje ­(je jen pritomen jeho princip­)­).

No ale musite je nejak odlisit, kdyz heat pipe­(HP­) muze pracovat v jakekoliv poloze a termosifon ne a navic termosifon ma spostu podob za kterymi by jste ho ani nehledal, kdezto HP je proste jen trubka, obcas nejak zmodifikovana , ale porad trubka. Takhle napriklad vypada termosifon v rodinnem domku http:­/­/demo.apogee.net­/res­/rewhsts.asp
Takovyhle rozvod byste s heat pipe neudelal. Videl jsem chlazeni motorky pomoci termosifonu, muzu vam rict ze bych ho nepoznal, kdyby to tam nebylo uvedeno :­)
Musim vam vsak dat za pravdu, protoze kdybych se o termosifonu nedocetl, zamenoval bych ho za heat pipe, jako to dela vetsina , nehledal bych nejake takove zarizeni pod klicovym slovem ­"termosifon­" a rozhodne bych ho na tom schematu rodinneho domku nepoznal. Proto jsem ho taky do clanku zaclenil, aby vstoupil v povedomost.

Termosifon využívá toho že teplejší teplonosná látka má nižší hustotu než studenější a proto proudí vzhůru ­(samotížný oběh­). Toho se využívá v topenářství například při napojení akumulačních zásobníků tepla kde termosifon zajistí aby se teplá teplonosná látka samovolně neochlazovala v připojeném potrubním systému. Nedochází vněm k vypařování a ke kondenzaci a s tepelnou trubicí to nemá nic společného.
Ten obrázek http:­/­/demo.apogee.net­/res­/rewhsts.asp
je temosifon protože po západu slunce neproudí teplá teplonosná látka do kolektoru kde by se ochlazovala, ale s vypařováním a kondenzací a tepelnou trubicí to nemá nic společného. Ale je snad možné to udělat i jakou tepelnou trubici a o tom píši zde:
http:­/­/www.tzb­-info.cz­/t.py?t=11&i=104733&start=0

Jo, taky me to trklo...

Dekuji za upozorneni, opraveno. Jsem rad, ze jsou ctenari pozorni :o)

Jedna vec, co by som osobne rad videl: keby bola tabulka pracovnych latok doplnena o bezne dostupne latky typu etanol, propan, butan, olej, rozne nemrznuce zmesi, chladiva R­-kovej rady. Sice sa to da nastudovat v roznych tabulkach, ale lomcuje so mnou pohodlnost :)

Me clanek rovnez zaujal a byl by jsem vdecny za pokracovani clanku o navrhu heat­-pipe. Myslenka zkonstruovat si podomacku heat­-pipe me nahlodava jiz delsi cas.

tak jak je v článku ­"To heat pipe umožňuje, aby pracovala v poloze, kdy je kondenzátor níže než výparník­" v kondenzátoru je kapalina tekutá, takže v HP může téct do kopce = HP na poloze nezáleží

V grafu ta oblast nechybi, je uvedeno, ze graf plati pro dostatecne nadimenzovane heat pipe a to se netyka stavu, ktery jste uvedl. Krom toho, pri navrhu vychazime z maximalniho mozneho tepelneho vykonu, ktery navysime koeficientem, podle typu presnosti vypoctu aby k takovemu stavu dojit nemohlo. A v pripadech, kde hrozi dosazeni vysokych tlaku ­(nejde uz o heat pipe ktere jsou pouzivany v PC­) jsou vybaveny pojistnymi ventily atd...

Někdy i vodka ­- tedy směs vody a ethanolu. Tak jsem to aspoň slyšel před 15 lety.

Tak precízne, jednoducho vysvetlená problematika ako pracuje heat pipe som nevidel. Super to by si zaslúžilo aj 1* :­)